Areál křížové cesty v sobě zahrnuje zastavení křížové cesty. Zastavení XII je kaple Kalvárie na vrcholu kopce. V kapli je kamenné sousoší Kalvárie – Ukřižovaný Kristus, P. Marie, Maří Magdaléna a Apoštol Jan. Zastavení XIV pak tvoří kaple Božího hrobu se sochou Krista. Mezi další útvary patří grotty se sv. Petrem a sv. Maří Magdalénou, které jsou částečně zděné a částečně tesané ve skalním podloží. Grotta se sv. Petrem je situována při vstupu do areálu, jeskyně s Maří Magdalénou je umístěna ve svahu pod kaplí Kalvárie. Původně byly obě vyzdobeny pískovcovými sochami v životní velikosti. Součástí areálu křížové cesty je Getsemanská zahrada. Jde o ucelený soubor pískovcových soch ležících apoštolů sv. Petra, Jakuba a Jana, klečícího Krista a anděla s kalichem. Posledními objekty jsou pak kaple Bičování, Poslední večeře páně a Žalář Krista. Neméně významnou složkou Křížového vrchu jsou tři stromové aleje. První tvoří lípa velkolistá a srdčitá a vede podél křížové cesty. Druhá vede od Getsemanské zahrady k bočnímu vstupu na hřbitov a třetí podél vrcholové cesty.
Výstavba křížové cesty probíhala v letech 1738 až 1756, kdy byla vysvěcena. Úmysl zřídit křížovou cestu měl dle pověsti obchodník Anton Drößel, který si předsevzal, že pokud se mu podaří úspěšně usadit ve Šluknově, zřídí zde křížovou cestu. Jednotlivá zastavení byla financována různými dárci. V předpolí Křížové hory byly vybudovány v průběhu existence i pomníky padlým a nezvěstným z I. a II. světové války a památníček Fridrichu Schillerovi.