Na náměstí se nachází většinou renesanční, barokní, empírové a klasicistní budovy, v jeho středu stojí kašna z roku 1890 s litinovou sochou sv. Floriána datovanou do roku 1863 a v prostoru před zámkem je na zdobném podstavci umístněna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727.
Zajímavá je historie jednotlivých městských domů, například na čp. 21 stával dům, který v roce 1630 koupilo v dražbě město. Frýdecká obec sem pak přemístila svou radnici, která zde sloužila svému účelu až do roku 1869. Poté byl v budově umístněn okresní soud, po jeho přestěhování v roce 1894 si zde své kanceláře zřídil poštovní úřad. Stavba postupně chátrala a navíc zužovala Radniční ulici, proto se město rozhodlo pro její demolici. V roce 1938 byla budova radnice zbourána a na jejím místě byl vystavěn dvoupatrový obchodní dům. Dnes prodejna Datart Megastore.
Významný je pozdně renesanční tzv. Wolfův dům na čp. 26 postavený v roce 1660 frýdeckým radním a hejtmanem frýdeckého panství Samuelem Wolfem z Března. Wolf nechal vybudovat v přízemí místnosti pro rychtu, směrem do dvora sedm kobek pro lehčí provinilce a v podzemí mučírnu se šesti temnými kobkami pro těžší provinilce. Přední část přízemí bylo původně loubí, nad vlastním vchodem do budovy je umístněn znak rodu Wolfů: zlatý vlk se dvěma růžicemi v modrém poli a s příslušnou legendou. V budově se v současnosti nachází restaurace U erbu.
V domě čp. 42 byla nějakou dobu umístněna frýdecká pošta. Ta byla zřízena v roce 1784 na nově vybudované císařské silnici vedoucí z Olomouce do Těšína, provoz poštovní stanice byl zahájen k I. červnu 1785. Poštmistrem se stal slezský daňový pokladník Jan Benedikt Sack a bylo mu vyměřeno služné 200 zlatých a jízdné 173 zlaté 20 krejcarů. V roce 1795 prodal Sack poštu za 10 000 zlatých příborskému soukeníkovi Gabrielu Pisskíttelovi, jeho plat byl 200 zlatých a jízdné činilo 480 zlatých. Pisskíttel držel poštu až do roku 1811, kdy ji prodal frýdeckému starostovi Valentinu Farníkovi. Ten zemřel v roce 1829, a jelikož jeho syn Jan ještě nebyl plnoletý, dostala jmenovací dekret na místo poštmistra vdova Františka Farníková. V roce 1838 převzal poštu Jan Farník, ale v roce 1847 z neznámých příčin svoji činnost ukončil. Poté byl poštmistrem Ignatz Moritz Glahs s platem 500 zlatých, ale jelikož byl zároveň frýdeckým starostou, vykonával za něj veškeré poštovní práce Pavel Broda. Dnes je v domě Podnik výpočetní techniky, a. s. a advokátní kancelář.
V roce 1843 přenesl Ondřej Jankovský lékámu"U Marie Pomocné" do domu čp. 43 a vybavil ji stylovým nábytkem. Přesný rok vzniku této první frýdecké lékárny neznáme, první písemná zmínka o jejím majiteli pochází z roku 1782. Provozoval ji městský chirurg Valentin Mierka, který jí v roce 1797 prodal I Josefu Billirnkovi. V roce 1840 koupila lékárnu od jeho syna Františka Nowaková, úřady ale nechtěly platnost kupní smlouvy uznat, protože neměla předepsané lékárnické vzdělání. Lékárnu nakonec získal, a pro Nowakovou ji tak zachránil, lékárník Ondřej Jankovský, když se s touto o 20 let starší ženou oženil. Jankovský v roce 1853 zemřel, po něm držela lékárnu do roku 1859 vdovským právem jeho žena Františka. Za jejího vedení se v lékárně vystřídalo 9 provisorů a 6 pomocníků, někteří z nich nebyli moc valné úrovně. Na provoz lékárny byly podávány stížnosti a frýdečtí občané v té době chodili raději pro léky do mistecké lékárny. V roce 1859 byla Františka Jankovská nucena lékárnu prodat a jejím novým majitelem se stal Karel Sonntag. Ten krátce na to dům, ve kterém byla lékárna umístěna, koupil do svého vlastnictví. V roce 1880 zakoupil lékárnu PhMr. Karel Krčmář z Čáslavi, v roce 1891 PhMr. Jan Gabriel a v roce 1899 Němec Wilhelm Maixner st. Maixner vlastnil lékárnu až do roku 1945, kdy byl internován a poté odsunut z našeho územi. V současnosti je v domě Penzion pod kašnou.
V domě čp. 52 na rohu náměstí a Hluboké ulice našla své první útočiště Záložna a půjčovna občanská ve Frýdku, která zde sídlila v letech 1871-1889. Dům vlastnil Dr. Karel Kotek (1832-1899), spoluzakladatel a první předseda tohoto peněžního ústavu. Kotek se stal v roce 1873 prvním českým poslancem Slezského zemského sněmu, a také na něm jako první promluvil česky, což vyvolalo negativní reakci jeho německých kolegů. Dům je v současné době neobydlen a hrozila mu dokonce s ohledem na jeho zchátralý stav asanace.
Dům čp. 1255 koupil v roce 1889 za 7900 zlatých František Orel pro svůj podnik. Orel tiskl modlitební knížky, náboženské písně a modlitby v češtině, němčině a polštině, vydával náboženské spisy jako byl Onderkův Kancionál, od roku 1901 u něj vycházel Slezský kalendář, v letech 1923-1939 Frýdecko-místecký kraj, v letech 1919-1929 Svoboda venkova a v letech 1901-1918 Úřední list okresního hejtmanství ve Frýdku. Věnoval se také prodeji svatých obrázků, modlitebních knížek, růženců a devocionálií na trzích a poutích ve Frýdku a jeho okolí. V roce 1900 se Orlův starší syn Josef stal držitelem koncese na provoz knihtiskárny, kamenotiskárny a litografického ústavu, po sloučení s otcovým podnikem byla společná firma nazvána "František Orel a syn", později pak "František Orel a synové". Kromě hlavního závodu měla firma do roku 1914 svoji pobočku v Kalwaryi Zebrzydowske v dnešním Polsku a do roku 1915 v Místku. V domě je dnes kadeřnictví.
DOSTUPNOST- Vlakem: žst. Frýdek-Místek (trať č. 323), vzdálenost 1,4 km.
- Autobusem: zastávka MHD Frýdek-Místek Revoluční, vzdálenost 400 m.
- Pěšky: neleží na TZ.
- Na kole: neprochází zde značená cyklotrasa.
- Autem: parkování v místě za poplatek (parkovací automaty).
Zdroj informací: Autorem textů je Petr Juřák, čerpáno z publikace Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2002.
|
|