PAMĚTNÍ SÍŇ JOSEFA MÁNESA - ČECHY POD KOSÍŘEM

Pamětní síň Josefa Mánesa se nachází na zámku v Čechách pod Kosířem. Zámek a rozsáhlý park, který ho obklopuje, jsou v majetku Olomouckého kraje a v současné době je spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.

HISTORIE

Slavný malíř zde pobýval v letech 1849–1868. Zámek v té době patřil hraběcímu rodu Silva–Tarouců. Silva–Taroucouvé získali Čechy pod Kosířem, spolu se statky Drahanovice a Krakovec v roce 1768 koupí císařského tajného rady – Emanuela Telles Menezes a Castro Silva–Taroucy (1696–1771). Hrabě sám byl zároveň nejvýznamnější osobností svého rodu; kariéru zahájil v roce 1715 vstupem do císařského vojska, v roce 1731 byl jmenován císařským komořím, o šest let později se stal tajným radou císaře Karla VI. a po něm i císařovny Marie Terezie. Panství vlastnili jeho potomci až do roku 1945, kdy bylo vyvlastněno státem.

První cestu Josefa Mánesa (12. 5. 1820–9. 12. 1871) do Čech pod Kosířem ovlivnilo seznámení s Emanuelovým pravnukem, Bedřichem Silva–Taroucou (1816–1846) v roce 1837, který studoval na pražské akademii v ateliéru krajinomal by Antonína Mánesa (otce J. Mánesa). Během pobytů v Čechách pod Kosířem vytvořil J. Mánes řadu portrétů členů hraběcího rodu Silva–Tarouců a jejich přátel, cyklus Líbánky na Hané, soubor národopisných studií, drobných kreseb či ilustrací pro jeho zámecké přátele a další.

Idea vzniku Pamětní síně J. Mánesa se zrodila již počátkem 20. století. Započala osazením pamětní desky na průčelí zámku ve třicátých letech 20. století. Následovala jej myšlenka na zřízení Mánesova muzea a sice formou dobové historické rekonstrukce někdejších zámeckých interiérů. Konečná realizace stálé expozice Pamětní síně J. Mánesa byla uskutečněna podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse a byla otevřena dne 14. července 1957.

Správcem je Muzeum Prostějovska.

EXPOZICE

Koncepce současné expozice vychází z osmdesátých let 20. století, kdy byla expozice J. Mánesa obnovena podle projektu architekta Blahoslava Adamíka. Ve dvou zámeckých salonech otevírajících se na zámeckou terasu se širokým schodištěm je prezentována část původního zámeckého mobiliáře, originály a kopie Mánesových prací – galerie portrétů, krajinomalby z prostředí zámeckého areálu v Čechách pod Kosířem, okolí zámku v Krakovci, žánrové scény s projížďkami na koních, kresby Hanáků a Hanaček nebo alegorický cyklus Život na panském sídle (kopie Karla Webse provedené za Mánesova dohledu) aj. Součástí expozice jsou exponáty, které mají představit osobnost J. Mánesa. Jde o malířovu korespondenci s hraběcí rodinou, deníkové záznamy nebo četné podobizny (např. portrét J. Mánesa od Antonína Jemelky, Jaroslava Hášy nebo sádrový odlitek sochy od Otakara Španiela). V expozici jsou zastoupeny rovněž výtvarné práce Mánesova otce Antonína, sourozenců Amálie a Quida, členů rodiny Silva–Tarouca atd. Zastoupenými výtvarnými technikami jsou olejomalby, lavírované kresby, kresby tužkou, akvarely, litografie, mědirytiny a další.

Součástí expozice Pamětní síně J. Mánesa je někdejší Mánesův letní ateliér v altánu zámeckého parku, jemuž vévodí Mánesova socha v životní velikosti (autorem Karel Otáhal) a kopie Mánesových kreseb z prostředí Hané. V současné době však není z provozních důvodů pro veřejnost přístupný.

Exponáty Pamětní síně pocházejí ze zápůjček z fondů Národního památkového ústavu – ú. o. p. v Brně (Státní zámek Lysice, Státní zámek Rájec nad Svitavou), Moravské galerie v Brně, Muzea umění v Olomouci, vlastních sbírek Muzea Prostějovska a ze zápůjčky ze soukromého majetku.

ZDROJ INFORMACÍ: www.zamekcechy.cz/josef-manes